15 Motivační foto/video Klára Gregorová

Do soutěže se zapojila i Klára Gregorová. Stala v pořadí patnáctou soutěžící.

 

Chtěla bych se s Vámi podělit o svůj příběh a zaslat Vám video jak se snažíme s mým životním psem..

leopardem Naquadahem, kterému je 8 měsíců. Jmenuji se Klára Gregorová a je mi 22 let. Mám vystudovanou Tauferovu střední veterinární školu a Fakultu logistiky a krizového řízení. Už to bude téměř pět let co se aktivně zajímám o plemeno Louisianský leopardí pes. Snažila jsem se zjistit co nejvíce informací o plemeni.
V mnoha článcích píší, jak je plemeno agresivní a těžce zvládnutelné a mnohé další informace, které úplného začátečníka odradí. Což bych řekla, že není tak úplně pravda, žádný pes není agresivní. Leopardi bývají rezervovaní vůči cizím lidem, což nemůže být považováno
za agresivitu. Nicméně i přesto jsem se nezvdala. I když náznaky, že bych si raději pořídila nějaké vhodnější plemeno pro začátečníka,
zde ovšem byli. Začala jsem si tedy vybíra chovnou stanici, protože nechci podporovat někoho, kdo toto plemeno množí bez důležitých zdravotních vyšetření jako je test na gen Merle, BEAR test, či vyšetření na DKK. Vybrala jsem si chovatelskou stanici na Slovensku.
S chovatelkou jsme si začaly dopisovat již rok před plánovaným krytím. Zjišťovala jsem si další informace o plemeni. Jelikož, jsem měla další rok státnicovat, musela jsem počkat na štěně až po státnicích, abych se mu mohla plně věnovat. Čas ubíhal, a narodil se 10.04.2015 osudový vrh, dvou úžasných jedinců z krajiny původu, označený jako vrh "L." Jelikož jsem byla na čekací listině rok, mohla jsem si vybírat jako první. Váhala jsem mezi dvěma štěňaty. Nakonec osud padl na štěňě číslo 7 s jménem Leroy. Už jsem se nemohla dočkat až štěňátkům bude měsíc,
aby jsme se mohli přijet na ty dokonalé stvoření podívat. Bylo to něco úžasného, nechtělo se mi od tamtud ani odjet. Návštěva byla 9. 5. 2015. Uběhlo pár dnů, já jsem měla za dva týdny státnicovat a slavila jsem narozeniny. Napsala jsem tedy paní, jestli by mi neposlala další fotky Leroye. To co mne čekalo, bych nechtěla přát nikomu. Paní mi bohužel napsala neštastnou zprávu, že náš malinký drobeček měl při hraní
s ostaními nehodu a musel být na mé narozeniny utracen. V ten den pro mne vše umřelo. I když jsem ho neměla ještě ani doma a viděla jednou, zamilovala jsem se do něj, bylo to strašné, ještě teď když píší tento příběh, brečím jako želva. Přítel přebral veškerou komunikaci s chovatelkou, měla ještě jedno štěně, chlapečka, který měl už potencionální zájemce, chlapečka jménem Lozano. Paní viděla jaký se jsme měli o štěně zájem a jak pro mě bylo důležité mít Leroyového brášku doma. Týden utekl jako voda a my jsme stále nevěděli zda dostanem Lozana, či ne.
Když v tom se nám paní ozvala, že chlapeček je volný. V ten den při nás stáli všechna božstva světa. To co pro nás paní chovatelka udělala, bylo to nejúžasnější co mohla. Nyní už nám doma řádí 8 měsíční Lozano, pojmenovaný Leroy. Ten pes mi úplně změnil pohled na svět. Při pořizování jsem sním měla v plánu základní poslušnost a někdy i běhat canicross. Dnes už se plně věnujeme poslušnosti, kde bychom příští rok chtěli skládat zkoušky. Dále se věnujeme záchranařině, kde je strašně moc šikovný, a která je pro našeho leoparda zábavná, protože může štěkat
na figuranta, aby dostal kokino. Máme dokonce takové ambice, že by jsme chtěli složit atestaci MV pro sutinové vyhledávání, ale to je hudba budoucnosti. Ovšem jedině v případě, že budeme v sutinách excelovat a nejúžasnější výcvikářka, p. Šabacká z Citušky, uzná, že na to máme.
V příštím roce máme plánu zkusit coursing, canicross, stopovat, agility, dogrisbee, test honáckých a loveckých vloh a spoustu dalších plánů.
Pro mě je však nejdůležitější, aby byl se mnou štastný a zdravý. Nic víc nepotřebujeme.

Jejich video si můžete prohlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=MfD4rrbTalc

Publikováno: 4.1.2016 8:40:32
Kategorie: Aktuální fotosoutěže
Rubrika: Leden