Boxer sraz v Horním Jelení

Ve dnech 6. – 7. září se v rekreačním zařízení Radost v Horním Jelení u Chrudimi konal V. boxer sraz. Tuto víkendovou akci pořádají dobrovolníci sdružení v neformální skupině boxici.cz. V roce 2010 se pustili do organizace prvního celorepublikového setkání majitelů plemene, u kterého máte jen dvě možnosti – buď ho milujete, nebo ho přímo zbožňujete.

Hlavním cílem akce je sdílet radosti, starosti, problémy i rady, pobavit se, zasmát se, zasoutěžit si, popřípadě i vyhrát, a zejména potěšit se pohledem na naše čtyřnohé miláčky – a to nejen virtuálně. Její unikátnost spočívá i v tom, že poskytuje možnost seznámení majitelům psů bez ohledu na původ. Řada účastníků se angažuje v organizacích jako „Pomoc boxerům“ nebo „Německý boxer v nouzi“, které se snaží umísťovat nechtěné a týrané psy do dočasných nebo trvalých domovů. Někteří z nich takového boxera sami adoptovali. Jiní mají doma výstavně úspěšného psa, ale zároveň jsou přesvědčeni o tom, že svět není ohraničen páskou výstavního kruhu. Domácí gaučáci si hrají s pracovně vedenými psy. A nikdo neříká, že jeden pes nemůže patřit do všech zmíněných kategorií.

O tom, že obliba akce stoupá, svědčí vzrůstající počet zájemců, plně obsazený areál a také fakt, že stále více nedočkavců přijíždí už v pátek, přestože oficiálně sraz začíná až v sobotu.  

Za V. Boxer srazem stojí obměněný realizační tým ve složení Michaela Bartoňová, jedna ze zakladatelek tradice, Jana Matušková a Petra Freyová. Ač je každá z nich z jiného konce naší republiky, své funkce se zhostily zodpovědně a s velkým úspěchem. Rozdělení úkolů se vyplatilo, protože se organizátorky mohly soustředit na problematiku, která jim je nebližší. Bez řádného nadšení, spolehlivosti, vzájemné důvěry a moderních komunikačních prostředků, které v tomto případě opravdu slouží ke zkracování vzdálenosti mezi lidmi, by to však nešlo.

Hlavní program je vždy plánován na sobotu, neboť někteří účastníci přijíždějí jen na den. Soutěže jsou koncipovány tak, aby měl každý účastník, bez ohledu na počet nohou nebo věk, možnost ukázat, jaké schopnosti a dovednosti v něm dřímají. Pokud pes odmítne provést nějaký cvik, musí ho za něho dokončit psovod. Jsou totiž tým a ten má, jak známo, táhnout za jeden provaz.  Někdy překvapí boxík páníka, jindy páník boxíka. Letos jsme se společně pobavili u soutěží s názvy „Sranda závod“, „Zahradní slavnost“ a „Hlava otevřená“. Společně se psy jsme prolézali krabicí, skákali přes překážky, jezdili v zahradním kolečku, snažili se nezbaštit nastražený párek, běhali slalom či hráli pozemní hokej.  

Součástí soutěže „Hlava otevřená“ byl vědomostní kvíz pro páníky a aport pro pejsky. Předem avizovaného kvízu se psovodi lehce obávali, ale neměli k nedůvěře ve své znalosti důvod, neboť jejich úkolem bylo doplnit plemeno psa k českým i světovým filmům a seriálům. S otázkou, jaký pes se objevuje ve filmu „Jáchyme, hoď ho do stroje“, si poradili úplně všichni. Svého Gregorka mají doma, někteří dokonce v několikanásobném provedení. Docela tvrdým oříškem se však ukázal aport hraček. Přitom se úkol zdál snadný. Ve vymezeném prostoru byla umístěna hromada různých míčků a přetahovadel. Psovod měl pejska vyslat, aby si jednu hračku vybral a přinesl ji zpět s tím, že si ji pak může nechat. Jenže ouha! Většina psů byla z toho množství tak zmatená, že si vůbec nebyla schopna zvolit, přestože jim páníci vydatně pomáhali. Soutěž jsme tak po chvíli mohli s klidem přejmenovat na „Hlava zavařená“.

Podmínkou k účasti v soutěži „Zahradní slavnost“ byla maska. Škoda, že ne všichni se zapojili, ale zato ti, kteří si masku připravili, zdaleka předčili naše očekávání. Musíme přiznat, že nás překvapil projevený zápal a smysl pro humor. Bylo velmi těžké rozhodnout se, čí jméno na hlasovací lístek napsat. Jsou lepší důstojní Římané, zdatný fotbalový tým, horda divokých indiánů i s osedlanými koňmi, po zuby ozbrojení kovboji, zcestovalí námořníci, zruční montéři, početná hipísácká komunita, děsivé ďáblice, tajemné kouzelnice, drsní rockeři, fit sportovci, pravěcí Flinstoneovi nebo snad elegantní dvojka připomínající americké mafiánské gangy 30. let? Ajejej, to nám nedělejte. Někteří to vyřešili šalamounsky. Zahlasovali pro „všechny“. Ovšem největší obdiv si zasloužili naši psi. Nejen že na sobě masku snesli, ale dokonce v ní závodili, a to i ve vedru, které nikdo nečekal.

Kromě tradičních soutěží byla po celý den k dispozici profesionální fotografka Aneta Jungerová, s níž si mohli zájemci domluvit individuální focení. Výcvikář a figurant Luboš Adamec si připravil workshop o výcviku a výchově psa a také v sobotních večerních a nedělních ranních hodinách poskytl všem možnost vyzkoušet si obrany, což ocenili i ti, kteří na podobný výcvik se svým psem nechodí.

A byl tu konec. Vítězové jednotlivých soutěží byli odměněni poháry, diplomy a dalšími cenami. Boxerem srazu, a tím pádem i tváří šestého ročníku, se stal Max. Byla vyhodnocena i nejlepší maska (Zuzanka), nejstarší čtyřnohý účastník (Ruby) a benjamínek srazu (Artuš).

Bohatá sponzorská záštita, díky níž každý odjížděl s množstvím vzorků krmiv a pamlsků, hraček, propagačních předmětů, slevových kuponů nebo časopisů s kynologickou tematikou, byla jen sladkou třešničkou na šlehačkovém dortu.

Nedílnou součástí boxer srazů je sbírka pro pardubický útulek pro psy. Ani ten letošní nebyl výjimkou, a tak mohly být do útulku odvezeny deky, misky, pytle krmiva, pamlsky, konzervy i hračky. Je-li pravda, že člověk je bohatým tím, co učiní pro druhé, jak řekl Johann Wolfgang Goethe, odjížděli jsme jako milionáři. A za to všem děkujeme.     

Mgr. Jana Matušková


Publikováno: 11.9.2014 12:38:35
Kategorie: Ostatní
Rubrika: Ostatní