Než pořídíte dítěti třeba za vysvědčení psa...

"Prosím, potřebuji psa! Svého!" Tahle prosba z dětských úst jistě zazněla i v tento den v některé z rodin. Pes dokáže být tím nejlepším čtyřnohým parťákem sdílejícím s dítětem radost z pohybu, her, prvních vítězství, ale také vždy chápající vrbou při zklamáních, prohrách, osamocenosti. Kdo by takového společníka svému dítěti nedopřál, viďte? Zní to přece skvěle, ale.

Vyzkoušejte si malý test určený pro vás coby rodiče: 1. Umí si soužití se psem představit opravdu všichni členové rodiny? 2. Má někdo v rodině zkušenosti s výchovou psa (či znáte někoho, kdo bude moci být dítěti rádcem v situacích, kdy si samo se psem nebude vědět rady, anebo se objeví nějaké problémy)? 3. Unese váš rodinný rozpočet nejen kupní cenu psa, ale především náklady na kvalitní výživu, veterinární péči, možné organizované aktivity? A také neočekávatelný úraz či nemoc psa? 4. Počítáte u štěněte s hygienickými problémy, jeho možnými hlasitými stesky v noci či přes den, než vše pochopí, resp. vy jej vše naučíte? 5. Jste srozuměni s faktem, že velmi pravděpodobně váš domov i zahrada ponesou stopy zubů, drápů a vámi nechtěných aktivit vašeho psa? 6. Jste připraveni za dítě v péči o psa zaskočit, když bude nemocné, bude mít dlouho školu, kroužky, pojede na tábor, ven s kamarády? 7. Dokážete dát psu pravidla fungování v rodině, pokud toto nezvládne vaše dítě, i dát je dítěti vůči psovi? 8. Zajistíte psu do konce života zázemí, lásku, jistotu, i kdyby vaše dítě přestal čas a aktivity se psem bavit či se odstěhuje nebo dostane na školu někam mimo bydliště?
Pokud pro vás žádná z otázek nepředstavuje problém, první nejdůležitější rozhodnutí je za vámi - budete tedy mít nového člena rodiny. Všichni, nejen vaše dítě!

Jakého psa?
Otázkám, jak a podle čeho si vybrat plemeno psa, jsme se podrobně věnovali v čísle 2/2018 našeho časopisu. Mnoho let se setkávám na našich táborech s dětmi, které se trápí jen kvůli nevhodnému výběru psa. Na co je ale třeba klást zvýšený důraz, jedná-li se o psa "pro dítě"?

1. Fyzické možnosti vašeho dítěte - věřte, že pes na vodítku dokáže v některých situacích vyvinout sílu, která je mnohem větší než ta námi předpokládaná či obvyklá v klidových situacích. Jednu dobu jsem velmi často vídala mohutného psa australského ovčáka či rhodéského ridgebacka táhnoucího svého mladého pána coby závažíčko. Pokud by zde rodiče zvolili fenu stejného plemene, výsledným obrazem mohla být spokojená dvojice. Vždyť velikostní a váhové rozdíly mezi psem a fenou jsou u některých plemen značné. Ideálním testem je dát dítěti vodítko se psem "ve výběru", a takto vyzkoušet v reálném světě možnosti našeho mládí. Takto jsem již mlčky "rozmluvila"
rodičům bígla i irského setra pro desetiletou paničku.

2. Zapomeňte na své představy o svém psovi. Mnoho dětí mi na otázku, proč mají takového psa, odpovědělo: "Protože se tatínkovi či mamince líbil." Ano, šlo právě o psy, které dítě nemohlo fyzicky či mentálně zvládnout. Ne, teď neříkám, abyste respektovali automaticky představu dítěte. Sama jsem si v deseti letech přála irského vlkodava do čtvrtého patra paneláku bez výtahu.
Výběr má být čistě racionální s respektováním našich možností i možností dítěte! Ne nadšením nad krásnými fotografiemi, dojemným filmem či psím úžasňákem sousedů.

3. Co je velmi často opomíjeno při výběru psa, jsou mentální možnosti a schopnosti dítěte. Toto je také individuální - dokáže být dítě oporou nejistému psovi a dát mu jasné hranice? Ideálem tak nemůže být z množírny zachráněný pes neznající reálný život, který bude potřebovat čas, trpělivost, oporu. Děti, ale i mnozí dospělí chtějí vidět výsledky hned, ne za pár let. Čímž neříkám, že starší pes z útulku nemůže být dobrou volbou - naopak! Jsem přesvědčená, že právě tam můžeme najít přesně psa na míru našim možnostem! Jen bych velmi pečlivě vybírala útulek, aby lidé v něm psa skutečně znali, pracovali s ním a dokázali posoudit jeho vhodnost pro vás.
Bohužel, některé útulky, stejně jako chovatelé vám budou psa doslova cpát s jediným cílem - a tím rozhodně není vzájemná spokojenost a harmonická budoucnost vaší rodiny a psa.

4. Zamyslete se nad temperamentem svého dítěte a voleného psa, soulad tam je podstatný. Je smutné vidět holčinu, jak se pere s německým ovčákem na obranách (když už má přece ovčáka, jak chtěl tatínek k baráku) a přitom polyká slzičky, protože ji ten křik a akce sama nedělá dobře a touží po usměvavém kavalírovi, který bude milovat celý svět jako ona. Stejně smutný pohled bude na splněný sen maminky v podobě načesaného ši-tzu s výstavními ambicemi, když její syn nemá rád pozornost druhých a hlavně chce se svým psem lítat za každého počasí s balonem, vedle kola.

Dokázat upozadit své představy a sny, být racionální i k emotivním, nicméně nereálným přáním dítěte - toť nelehký úkol rodiče nejen při výběru psa, viďte?

Stanislava Čermáková
Ilustrační foto: A. Blahová

Publikováno: 29.6.2018 12:59:25
Kategorie: Ostatní
Rubrika: Ostatní