REALITA versus PŘEDSTAVY

V čísle 3 PPČ jsme otevřeli téma chovu psů s PP z pohledu dnešních chovatelů a poradců chovu. Má chovatel nést zodpovědnost za své odchovy? Má zodpovědnost za stav plemene v zemi nést klub? Jak je to s informovaností chovatelů o chovných psech a fenách z hlediska exteriéru, povahy a zdraví? Odpověděly nám 4 chovatelky: Ing. Michaela Přibáňová (poradkyně chovu pro jezevčíky), Karin Mikolášová (poradkyně chovu pro komondory), Marie Rundová (členka výboru Klubu pyrenejských plemen) a Denisa Lajmarová (majitelka Parson Russell teriéra). 
Ilustrační foto: A. Hasalíková

Ing. Michaela Přibáňová: Po přečtení úvodníku v únorovém čísle časopisu Pes přítel člověka na téma chov psů s PP jsem se rozhodla také přispět pár řádky z pohledu nejen majitele a chovatele psů, ale také poradce chovu. Jednoduše by se dalo říci, že ono zamyšlení mi mluví z duše, ale ono je to ještě o trochu více. Jako by to byly formulované moje myšlenky, když uvažuji, zda po dvaceti letech má vůbec moje práce poradce chovu ještě smysl a zda svůj čas raději nevěnovat více vlastním psům…
Do Klubu chovatelů jezevčíků jsem vstupovala pár let po revoluci a zrovna v tom roce byl druh chovu změněn z řízeného (kdy poradce chovu prostě napsal do krycího listu 3 psy a chovatel jel krýt k jednomu z nich) na evidovaný, kdy si chovatel vybírá krycího psa sám a klub pouze zaeviduje krytí. Tehdejší vedení klubu k tomu přistoupilo s podmínkou, že chovatelé budou mít k dispozici co nejvíce informací k objektivnímu rozhodování. Ono totiž (nejen) chovatelská svoboda jde ruku v ruce s přijetím plné zodpovědnosti a nutností získávat informace.
Již tehdy byl vydáván každoročně tištěný seznam všech chovných psů, později vylepšený fotografiemi a třígeneračními rodokmeny, ve zpravodajích vycházely kompletní výsledky výstav i zkoušek zpracované podle jednotlivých otců, byly vyhodnocovány jarní svody mladých psů. Později jsme začali vydávat ročenku, kde bývá zveřejněný seznam všech zapsaných štěňat, kompletní výsledky výstav a zkoušek za daný rok, včetně přepisu výstavních posudků a soudcovských tabulek. V posledních letech chovatelé vše najdou i v klubové databázi na webu.
Dalo by se říci, téměř ideál, ale bohužel dnešní doba informovanosti nepřeje. Nejprve byla zrušena povinnost absolvovat jarní svod. Podle mého mínění je to jedna z nejdůležitějších akcí pro chov a zhodnocení populace s ohledem na exteriérové vylučující vady. Na svod chodívalo (podle rázů) 50 až 70 % všech odchovů, což už je dostatek pro zhodnocení výskytu vad v populaci, vyhodnocení jednotlivých spojení, otců, ale také zhodnocení úspěšnosti selekce v chovu plemene. Když se v roce 2014 měnily zkušební řády, pokusili jsme se znovu zahrnout povinnost jarního svodu před absolvováním zkoušek pro jezevčíky.
Byli jsme však odmítnuti s tím, že jakékoliv hodnocení exteriéru nemůže být podmínkou připuštění ke zkouškám. Paradoxně, FCI má ve svých řádech uvedeno, že na vrcholné soutěže loveckých psů mohou být připuštěni pouze jedinci, kteří mají ocenění alespoň velmi dobrý z výstavy. Musím ale říci, že chovatelé a majitelé loveckých plemen na svody úplně nezanevřeli a chodí stále, byť v menší míře. Dnešních zhruba 30 % posouzených jezevčíků stále ještě stojí za to vyhodnocovat, ale výsledky už je třeba brát jen jako orientační….

Celý článek M. Přibáňové a dalších chovatelek najdete v čísle 3 PPČ, které je právě v prodeji!


Publikováno: 15.3.2019 9:49:09
Kategorie: Ostatní
Rubrika: Ostatní