Anglický buldok

Rčení „Být klidný jako Angličan“ platí nejen pro lidské obyvatele Velké Británie, ale také pro anglického buldoka, který je považován na britský národní poklad.

Jak se z bula stal buldok

Jedna teorie praví, že buldok byl poprvé vyšlechtěn na britských ostrovech a jeho výhradním úkolem byly „bull-baiting“ – zápasy s býky, což bylo mimořádně barbarské, v Anglii však velmi oblíbené trávení času. Obliba zápasů byla tak velká, že mezi 13. a 18. stoletím se staly národním sportem. Býk byl přivázán za provaz k velkému háku upevněnému v podlaze. K němu byl vpuštěn jeden pes nebo skupina psů a ti stiskli a drželi býka za uši, tlamu a mulec před tisíci nadšenými diváky. Nos je považován za nejcitlivější část býčího těla, a proto zde byl býk nejzranitelnější. Psi byli zvláštním způsobem cvičeni k útočení a nebylo nic neobvyklého, když během zápasu byli zraňováni či zabíjeni. Diváci často na vítěze tohoto nechutného představení sázeli. Dalším neméně oblíbeným anglickým „sportem“ bylo honění volně běžících býků smečkou buldoků.

Anglický buldok dnes
Buldok ušel dlouhou cestu od doby, kdy byl opravdovým psím zápasníkem. Neexistuje žádné jiné plemeno psů, které by se tak výrazně proměnilo v povaze i chování. Dnes je buldok báječný psí společník a rodinný mazlíček. Vzkvétá ve společnosti lidí a raduje se z jejich přítomnosti. Nerad zůstává sám, je oddaný lidem a není to pes do boudy či kotce. Dává přednost ubytování v bytě a pohodlí.

Když OBDIV a LÁSKA ubližují
Anglický buldok je výborným příkladem toho, jak člověk dramaticky změnil podobu psa. Ze psa používaného k zápasům s býky se stal relativně klidným rodinným psem, kterému vyhovuje prostředí bytu, bez zvláštních nároků na svého majitele.
Chovatelé, majitelé a příznivci plemene milují jeho vzhled a povahu. Navíc je plemeno dáváno jako zářný příklad přehnaného antropomorfismu, tedy přenášení lidských vlastností, charakteristik a podob na psa. Zdravotní problémy plemene jeho popularitu nesnižují, spíš naopak umocňují. Odchylky od původního standardu plemene, vycházející z měnícího se pohledu na „šampiona všeho možného“, vedly k ještě větším morfologickým změnám, které dále ovlivnily zdraví plemene.
Každé plemeno má své problémy, chovatelské i zdravotní. Tak jako u každého plemene jsou tyto problémy dobře zdokumentovány i u anglického buldoka. Bohužel u něho začínají již na samotném začátku, a to neschopností přirozeně se pářit. Hlavní příčinou špatného zdravotního stavu plemene je však brachycefalický syndrom. Tento syndrom ale není způsoben brachycefalií samotnou, protože brachycefalická plemena, jako je např. boxer, stejným syndromem netrpí. Bohužel u anglického buldoka se stalo špatné dýchání jakýmsi přijatelným, tolerovaným a snad i roztomilým rysem, spíše než znepokojujícím zdravotním problémem. Klienti jsou často unešení faktem, jak jejich miláček „roztomile šňupe a chrápe jako starý chlap“. V rámci plemene se stal problematický dech běžnou normou.

Zajímá vás toto plemeno a chcete se dozvědět více o jeho chovu a dalších aspektech, které chov ovlivňují? Čtěte velký portrét plemene a další články od MVDr. Milana Štourače v čísle 3, které je právě v prodeji!

Publikováno: 27.2.2019 14:34:16
Kategorie: Plemena psů
Rubrika: II. skupina