Mioritský rumunský ovčák - poklad rumunských hor

„Malá ovečka“, opěvovaná v rumunských baladách a legendách, se těší vzrůstající oblibě, ať už díky svému impozantnímu zjevu, či své obranyschopnosti a loajalitě. Jak dokazují kosterní nálezy, velcí psi - obranáři zde žili již ve středním neolitu; dochované smlouvy o pronájmu pastvin pocházející z 15. až 18. století prokazují existenci vysokého počtu pasteveckých psů. Název plemene mioritic (dříve „mocano“, „barc“) pochází z lidové balady, nazvané „Mioritca“ (mioritca = malá ovečka).

Hodnota dobrého pracovního psa se přepočítává na ovce
Pastevci berou obvykle ke stádům pouze psy-samce, zatímco feny zůstávají ve vesnicích podle dohledem žen pastevců. Hodnota dobrého pracovního psa se přepočítává na ovce. Kvalitní pracovní pes má pro pastevce hodnotu přibližně osmi až dvanácti ovcí. Takoví obranyschopní a proslulí „rekové“ (rumunsky caine barbet) jsou pak známí v širém okolí a nesou jména starých rumunských hrdinů (jako například Pintea, Novac, Costea anebo Sasu). Připravenost k obraně a loajalita těchto velkých horských psů je legendární. Ve středověké kronice z roku 1359 je zmiňován mioritic jménem Molda, jenž položil svůj život při obraně svého pána, krále Bogdana, napadaného býkem. Také další balada opěvuje odvahu, chytrost a věrnost fenky mioritika Dolfy; tato statečná fena dovedla svého pána Costeu ke zloději ovcí Fulgovi, a onoho lapku pak držela za hrdlo.

Jaký je mioritic?
Odvaha, neúplatnost, ostražitost, oddanost rodině majitele, ochranářský instinkt vůči svěřeným zvířatům, vytrvalost, samostatnost, sebejistota, ale současně vyrovnanost, laskavost k dětem a nedůvěra vůči cizím – to vše jsou atributy,
které jsou zakotveny ve standardu rumunských národních ras. Nedůvěra, plně geneticky podmíněná charakteristická vlastnost, která by měla být spíše nazývána obezřetností, je bezpodmínečně nutná při pracovním výkonu psa. Obezřetné, vyčkávavé chování, pozorování a vyhodnocování aktuální situace a odpovídající reakce – to jsou typické znaky těchto psů, a je třeba je zohledňovat v samotném chovu, v odchovu štěňat a i při výchově mladých psů.

Výchova mioritika coby rodinného a doprovodného psa
Je zapotřebí rozlišovat mezi pracovním pasteveckým psem a psem, který bude držen spíš jako pes rodinný. Zcela nezbytná je postupná socializace a zejména přivykání novým situacím a zkušenostem. V případě mioritika leží vysoká míra zodpovědnosti na chovateli a majiteli, a je výlučně na pánovi, aby za pomoci důsledné a citlivé výchovy, a to i včetně smysluplného zaměstnání psa, uvedl toto původní přírodní plemeno do současného moderního světa.

Jak ho vychovávat?
Jelikož se pastevečtí psi učí navykáním na různé situace, je oním kouzelným slůvkem při výchově návyk. Doporučuje se navštěvovat se štěňaty štěněčí školku. Touto formou „vzdělávání“ se malý „rabiát“ naučí odpovídajícím způsobem nakládat s vlastní silou a velikostí, vždyť většina jeho psích kamarádů ve školce je výrazně menší a slabší než tento mladý obr. Ale svět, to nejsou jen psí hřiště, a proto musíme psího dorostence od samého začátku naprosto důsledně a trpělivě navykat na všechno nové. Štěně se musí učit znát svůj revír a musí se také učit akceptovat to, že bude konfrontováno s různými zvuky a prostředími, neboť jen tak bude schopno se orientovat v rozličných každodenních situacích. V průběhu 5-6 měsíců se totiž toto úchvatné klubíčko vlny promění v obrovského obranyschopného psa.

Zajímá vás víc o tomto plemeni? Rozsáhlý portrét najdete v čísle 10, které je v prodeji pouze do čtvrtku!

Publikováno: 17.10.2016 12:07:37
Kategorie: Plemena psů
Rubrika: I. skupina