Letošní léto zdá se podivné, jak napsal klasik a nelze jinak, než s ním souhlasit. Naše nohy už zahálely  delší dobu a malamutí pacičky taktéž.
Stačil jeden příjemný telefonát a bylo rozhodnuto.  Rychlá on-line pošta zafungovala kosmickou rychlostí a naše vidina toulání se po kopcích, nabyla reálných rozměrů.
V pátek ráno zabalíme a vyrazíme, směr Nové Hrady, krásné městečko na hranicích v jižních Čechách, ke kterému mám nostalgický  a láskyplný vztah bývalé členky  tehdejšího pionýrského tábora v Sokolím hnízdě.

Před zhruba desetiletími jsem tu s mojí sestrou trávila krásné letní týdny, uprostřed zeleně, malin, hub, borůvek a krav. Báječné slunné dny  pro pražské děti….. pro nás to byl tehdy ráj.

Naši přátelé s malamutíky i s pejsky nemalmutího rázu na nás čekali v penzionu a páteční odpoledne jsme nedočkavě vyrazili do místní přírody na zahřívací kolečko. Večer  u prostřeného stolu a u dobrého moku, jsme naplánovali „lehčí“ trasu.
Účastníci zájezdu se v sobotu ráno shromáždili na „čáře„ a my všichni vyrazili směrem do přírody. Nakonec se nás sešlo dvanáct.
Naše nohy a malamutí, psí nožičky se nedočkavě zabořili nejdříve do asfaltu a pak do krásné mechové cesty, která vedla nádherným lesem, podél rybníků a potoků.
Nakonec  s „lehčí„ cesty bylo 20 km , ale stály za to.
Obešli jsme Nové Hrady, Terezčino údolí  a zdolali zeleň v okolí . V neděli nás okouzlilo okolí Žumberku, nádherné vesničky u Nových Hradů.   Počasí nám přálo, nálada byla perfektní.  Večeře a dobrý mok byl odměnou . Dokonce i taneček byl, i přes puchýře ,které některým účastníkům zdobily prstíky. Naši malamuti  byli šťastní a my samozřejmě s nimi .

Takže zase příště, už se teď těšíme !!!

Michaela Purnochová
AMKČR