Šarplaninec a krašák – znáte tato původní pastevecká plemena?

Proč se často mluví o obou plemenech dohromady?
Mají stejné kořeny. Nejen to, že jsou z Balkánu, kam před více než dvěma tisíci lety přivedli pastevci z Asie svá stáda a s nimi i velké psy, aby se začali křížit s místními (tak vznikl kavkazský ovčák, pyrenejský horský pes, šarplaninec, krašák, ale i další typově podobní pastevečtí psi). Pro obě plemena byl podstatný jeden moment, a to výstava v září 1926 v Lublani v tehdejší Jugoslávii. Slovinský vystavovatel tam předvedl jako ilyrského ovčáka psa, který okamžitě zaujal svým vzhledem. Pak se ukázalo, že si chovatel dovezl jako základ svého chovu několik vlkošedých psů z planiny Šar. Trvalo ještě nějakou dobu, než vznikl samostatný standard pro krašského ovčáka a pro šarplanince. Obě plemena se pak vydala dál vlastní cestou.

Šarplaninci nebo krašáci jsou v současné době v Čechách a na Moravě u ovcí, aby zabránili škodné (tentokrát lidské místo vlků a medvědů) krást, stejně jako hlídají domy a různé areály nebo dělají společnost majiteli. A pokud máte velkou postel, klidně s vámi v ní i budou spát, jako to rádi dělají jiní psi. A pak půjdou opět hlídat vás a váš majetek. Pro šarplanince jako pro pastevce platí, že potřebuje vědět, co od něj majitel chce, jaká jsou pravidla společného soužití. Obě strany je pak utužují vzájemným dodržováním, ne výcvikem. Pastevci na Šaře totiž své psy, které používali na obranu stáda (na rozdíl od drobnějších očáckých psů, kteří stádo usměrňovali), necvičili. Vychovávali je – aby buď žili zcela samostatně se stádem, nebo je nechávali volně u domu, aby ohlídali rodinu, když sami odcházeli s ovcemi do hor. Už dvě tisíciletí a zřejmě i předtím, byli tedy tito psi vedeni k samostatnému uvažování i jednání. Museli se často nejen sami rozhodovat, jak ochránit stádo před vlkem nebo medvědem, ale i jak si ve velmi drsných podmínkách sehnat potravu a přežít.  To se samozřejmě odráží i na jejich povaze a chování.

Kdo chce samostatného, inteligentního psa, který je partnerem a kterého si bude postupně dotvářet podle svých potřeb, ale respektovat jeho podstatu, bude spokojen. „Z počátku jsem myslel, že to vzdám,“ řekl mi majitel feny, S.  Bárny. Dlouhé roky předtím měl a cvičil služební psy. „Já fenu přivolal a ona jednou přiběhla, podruhé šla nejprve něco vyřešit a pak přišla..“ Jak dopadl jejich příběh najdete v časopise.

V čísle 2 vám přinášíme rozsáhlé portréty obou těchto majestátných plemen, které ještě nikdy nikde takto uceleně nevyšly, a to spolu s rozhovory s majiteli, chovateli těchto plemen:

MVDr. Štěpánka Kotoučová chová šarplanince od roku 1994 a s úspěchem je vystavuje. Petr Šmakal prozradí, jak se žije se smečkou čtyř šarplaninců ve městě. Jana Ryšková má zkušenosti s oběma plemeny, takže je může srovnávat. Chcete vědět, kterého si nakonec vybrala? Chovatelka M.-A. Kociánová se s pasteveckými psy věnuje sportovnímu výcviku a agility a také se sleduje dění na výstavách, přináší proto zajímavý pohled na způsob výcviku i vystavování těchto plemen.

Vše najdete v čísle 2 PPČ, které je stále v prodeji na stáncích!


Publikováno: 8.2.2016 9:15:34
Kategorie: Plemena psů
Rubrika: I. skupina