Znáte slovenského čuvače?

Slovenský čuvač je pastevecký a hlídací pes pocházející z oblasti od Vysokých a Nízkých Tater až po Beskydy. Dříve se uplatňoval při hlídání stád, která měl za úkol chránit před medvědy a vlky, ale i před zloději. Slovenský čuvač je jedním z mnoha velkých bílých pasteveckých psů pocházejících z asijské linie pasteveckých psů, kteří se v různých lokálních formách vyskytují v celé Evropě.

Zásluhu na zachování bílé variety pasteveckého psa na území Československa má především profesor Vysoké školy veterinární v Brně Antonín Hrůza, který na počátku 30. let minulého století získal v oblasti Tater a Liptovských holí několik původních čuvačů a založením chovatelské stanice „ze Zlaté studny“ dal základ modernímu chovu slovenského čuvače. V roce 1933 byl založen Spolek chovatelů psů tatranských ovčáckých čuvačů v Brně s vlastní plemennou knihou. Pokračovatelem A. Hrůzy v chovatelské činnosti se později stal Dr. Ing. Vilém Kurz, který se zasloužil o mezinárodní uznání tohoto plemene, k němuž došlo v roce 1965. Za zakladatele plemene jsou považováni pes Jerry a fenka Kora, kteří byli v plemenné knize zapsáni pod čísly 1 a 2. První vrh ze spojení Jerryho a Kory se v chovatelské stanici „ze Zlaté studny“ narodil 4. 6. 1929. Ze začátku se využívala úzká příbuzenská plemenitba, později se začali v chovu využívat psi a feny z původního chovu.

Slovenský čuvač není však jen pastevec a rodinný společník, dá se s ním kromě pasení úspěchem provozovat i sportovní kynologie, dogtrekking či záchranařina. Přinášíme vám obsáhlé rozhovory s chovateli a výcvikáři, kteří plemeni zasvětili celý svůj život.
Jana Goliášová je průkopnicí v chovu čuvačů v Čechách i na Slovensku už od 60. let minulého století.


Čuvač je pastevecké plemeno, na Slovensku se však využívá i jako hlídač usedlostí a majetku nebo jako společník lidí žijících v horských oblastech. Jací lidé si jej pořizovali před 20-30 lety, a jací ho vyhledávají dnes?

Před 20-30 lety žili čuvači převážně na vesnicích, často v nevyhovujících podmínkách, na řetězu, v kotcích. Dodnes jsou čuvači využíváni jako ochránci stád. Jejich správné využití závisí na inteligenci a jistém osvícení majitele, který chápe, jak je pro něj pes – ochránce stáda – důležitý. Správně vychovaní čuvači dokážou eliminovat ztráty na ovcích, které by jinak způsobily šelmy – vlci a medvědi. Většinu svých odchovů ale umístíme do rodin, které chtějí člena rodiny, přítele dětí, kamaráda pro všechny společné aktivity. Většinou jsou to rodiny mladé, s odrostlými dětmi, které stále častěji kupují štěňata do města k rodinnému domku se zahradou. Hlavní úlohou čuvače je být dobrým společníkem, a bonusem jsou jeho hlídací vlohy, díky nimž ochraňuje majetek svojí rodiny. Častěji si čuvače pořizují také starší manželé, jejichž děti už mají své rodiny. Tyto manželské páry zcela podřídily svůj životní styl čuvači. Zlepšil se vztah rodin k pejskům, ale zkvalitnila se i veterinární péče a krmení.

Sportovní kynologie vidí stopování jinak… a své ví o tom Petr Šourek, který se svými čuvači složil nespočet stopařských zkoušek. Jak vidí stopování on, dočtete se v obsáhlém a zajímavém rozhovoru.

Čuvač není plemeno zaměřené na sportovní výcvik, zvládnout ho však může. Svědčí o tom i množství zkoušek, které máte na kontě s čuvači. Co všechno je podle vás při výcviku pro čuvače přirozené, a kam už není vhodné zacházet?
Zkušební řády sportovní kynologie se orientují na tři oblasti výcviku – stopa, poslušnost, obrana. Slovenský čuvač zvládne bez problémů cviky základní poslušnosti a ovladatelnosti. Je reálné složit s čuvačem zkoušky základní poslušnosti ZZO, ZOP, ZPU-1, BH a řada čuvačů tyto zkoušky úspěšně složila. Pokud jde o složitější zkoušky, v historii byli i jedinci, kteří zvládli zkoušky všeobecného výcviku ZM, ZVV1, ZVV2, ZPU-2 (stopa-poslušnost-obrana), stopařské zkoušky ZPS-1 (stopa-poslušnost), FPr-1 až FPr-3, FH-1 a FH-2 (stopa). Ale není jich mnoho. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že čuvači dobře zvládnou cviky poslušnosti i složitou stopu. Problémem většinou bývá nácvik obrany.

Proč? Dočtete se v čísle 3, kde najdete i další rozhovory s poradkyní chovu Alenou Kramářovou, dále Kateřinou Brtníkovou, která se s úspěchem věnuje pasení, s Lucií Ábelovskou-Drtinovou o záchranářském výcviku a Pavlínou Janatovou, která má za sebou množství dogtrekkingových závodů.


Publikováno: 9.3.2016 10:33:29
Kategorie: Plemena psů
Rubrika: I. skupina