Den otevřených dveří z pohledu Spika a Badyho, dvou studentů Helppsí akademie

Jedno pondělní ráno se nám doneslo, že se u nás v Helppsí škole bude konat den otevřených dveří. Co to asi je? Napadlo obě psiska. Už ve středu 16. července se prý dozvíme …….

Ve středu od rána jsme byli celí natěšení, co že to ten „Den otevřených dveří“ vlastně je. Vše jsme pochopili v 10 hodin, kdy se otevřela brána do Helppsího areálu na Plzeňské ulici. Hned na desátou dorazila skupinka, pro nás zatím docela neznámých lidí, kteří se začali zajímat, jak to u nás chodí a jak si bydlíme a tak a začali si vše zapisovat a fotit.

Abychom to našim „mamkám“- trenérkám usnadnili, tedy já (labrador Bady) a můj kolega goldenek Spike, začali jsme spolu s nimi prezentovat naši „školu“. Všechny moc zajímalo, jak se nám tu bydlí, proto jsme jim ukázali naše „pokojíčky“ (krásné čisťounké kotce s vytápěnou podlahou, která je v zimě fakt super), kde máme každý svoji postýlku s dečkou a hračku, abychom si přes den v době volna mohli hezky „po psíkovsku“ užívat. Co tady ale považujeme za vrchol luxusu, je kamerový systém, díky kterému nás trenérky mohou v průběhu celého dne i noci sledovat a zjišťovat, co kdy děláme, jak spinkáme a jak třeba reagujeme na jednotlivé skladby při tzv. audioterapii, kterou nám dopřávají. Tam se všem moc líbilo. Ne jeden pronesl, že se máme lépe než oni ;)

Další zastávkou byla takzvaná relaxačka. Při vyřknutí názvu byli všichni mírně zaskočeni, protože netušili, co si pod ním představit. „To je přeci naše koupelna a fitko“ vysvětluje Spike. Tady trávíme každý den chvilku vždy ráno po venčení, kdy máme povinný nácvik veterinární prohlídky (péče o uši, oči, drápky) a nácvik základních hygienických návyků (sprchování, česání a čištění zoubků – každý máme svůj kartáček). To všechno proto, aby s námi naše budoucí paničky a páníčci s handicapy neměli nikdy žádné problémy při manipulaci či na veterině. V průběhu týdenního cvičebního plánu se také každý dostaneme hned několikrát odpoledne na aktivní relaxaci, jíž nám trenérky dopřávají po náročném výcviku vždy odpoledne. Běháme na běhacím pásu, při čemž máme zapnutou relaxační hudbu nebo puštěné tréninkové CD s různými nepříjemnými zvuky (vrtulník, letadlo, bouřka, střelba, atd.), abychom si na ně hezky zvykli a nebáli se jich.

Cvičíme na gymballech – gymnastických míčích, abychom si procvičili i hluboké svalstvo, nebo hrajeme inteligenční hry. Těch máme mnoho a v různých úrovních, podle toho, jak jsme kdo zkušený řešitel. Úkol je vždy stejný, ať se jedná o jakoukoli úroveň. Zapojit nos, vyčmuchat pamlsek a vymyslet, jak se k němu dostat. Říkáte si, proč potřebují budoucí psí pomocníci hrát takovéto hry? Je to jednoduché – za prvé se učíme pracovat nosem, což potřebujeme umět, abychom svým páníčkům snadno našli to, co ztratí, a za druhé proto, že tyto naše velmi oblíbené hry s námi mohou hrát i naši budoucí páníčci. Malou ukázku všech našich relaxačních aktivit včetně bazénku se skluzavkou, který máme na léto, jsme návštěvníkům neodepřeli. A zase se ptáte, proč bazének se skluzavkou? No přece proto, že je to v horkých letních dnech bezva osvěžení a proto, že se učíme pomocí hry nebát se na kluzkých površích.

A samozřejmě jsme nemohli vynechat ukázku naší budoucí práce – pomoc člověku s handicapem. Tady se hlavní role chopil Spike a se svoji trenérkou Zuzi předvedl vše, co se již během výcviku naučil. Nejprve Zuzi pomohl vysvléct z oblečení, tedy jenom z některých kousků. Ne proto, že by neuměl sundat vše a svléknout ji do naha, ale přeci jenom se to nehodilo. A pak radostně podával vše, co Zuzi hodila na zem. Všechny předměty různých tvarů, velikostí a z různých materiálů. Štěně Arnie v našem „tréninkovém bytě“ (jednu místnost máme upravenou stejně jako opravdový byt – je plná skříní a šuplíků, které otevíráme a podáváme z nich věci, dále je tam lednice, z které po otevření podáme zabalené jídlo, a také „světelný panel“, kde se učíme rozsvěcet a zhasínat světlo) a bravurně předvedlo práci pomocí laserového ukazovátka. Je takto cvičený na přání budoucí paničky, která tento speciální cvik potřebuje, aby mohla přesně ukázat, že chce přinést právě třeba toto tričko ze skříně nebo co přesně vyndat z ledničky.  

Návštěvníci byli nadšení, protože to tu máme opravdu „vymazlené“. To víte, jsme studenti té nejlepší vysoké asistenční školy v republice. Myslíte, že je toto tvrzení troufalé??? Nene není!!! Helppes je jediná takováto škola, které se podařilo získat akreditaci mezinárodních odborných organizací ADEu/ADI (Assistance Dogs Europe a Assistance Dogs International). Jako jediná škola, ze všech v zemích bývalého východního bloku, jsme plnými členy, a to je sakra závazek.

Veronika Paldusová
PR manažerka projektů


Publikováno: 22.7.2014 9:55:57
Kategorie: Výcvik a sport
Rubrika: Canisterapie