Konkurenci si zvu sama

Coursing je u jedinců plemene rhodéský ridgeback velmi oblíbený. Mohou vás okouzlit svojí silou, vytrvalostí, velmi hlasitou náruživostí „lovících“ psů a hlavně svým odhodlá ním. Na každého nového konkurenta z řad ridgebacků se těší i Ivana Tichá, která má se svojí fenou Fantine Ann z Valdštejnských lip našlápnuto na velmi slušnou coursingovou kariéru.

„Kolik bylo Týně, když jste se s ní začala věnovat coursingu?"

Týna se poprvé za střapečkem rozeběhla už ve svých dvou měsících, to jsem ji měla doma asi týden. Tehdy to bylo jen na zkoušku, kratičká rovinka, ale nezaváhala ani vteřinu. Bylo jasné, že z ní bude nadšenec…

„Jak s coursingem začít a jak při něm psa správně motivovat?"

Určitě je řada způsobů a každému se osvědčí něco jiného. Někomu vyhovovalo nechat psa dívat se na ostatní, jinému pomůže kus kůže schovaný ve střapci, někomu přetahování o střapec, ale ve většině případů není motivace příliš potřeba, většina psů to brzy pochopí a nadchne se…

„Ridgeback je velmi silný pes, jak ho zvládáte udržet na startu?"

Při závodu nesmí mít pes obojek ani postroj na sobě, je to pro jeho bezpečnost, ale až na start jde normálně na vodítku, respektive většinou smýká páníčkem. To je chvíle, kdy si zasportují i psovodi, málokdo tu uplatní jinak třeba docela dobrou poslušnost. Mám štěstí, že Týna je spíš drobnější a s přibývajícími zkušenostmi už na startu moc nevysiluje…

Co je potřeba k získání licence a na co si při coursingu s ridgebackem dát pozor, to a mnohem více se dozvíte v č. 7, které je právě v prodeji!

Publikováno: 15.7.2014 15:34:30
Kategorie: Výcvik a sport
Rubrika: Coursing