HOOPERS SPORT PRO VŠECHNYHOOPERS

Tento u nás poměrně nový sport za krátký čas přitáhl mnoho příznivců. Vznikl jako náhrada za dynamické agility. Je ke psům daleko šetrnější a může ho dělat opravdu každý pes i každý psovod. Není ale zas tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Abychom se s tímto sportem blíže seznámili, požádali jsme o rozhovor paní Jitku Holou, která je jednatelkou Klubu Hoopers z.s. od 1. 4. 2022 a předsedkyní Klubu Hoopers z.s. od 1. 3. 2023.
„Když si vzpomenu na naše začátky, byly docela veselé. Jak jsme se učili stavět parkury, používat nové povely a také jak psovi pomáhat postavením těla a ukazováním probíhat překážky na parkuru. Vycházeli jsme ze zkušeností z agility, ale brzy jsme zjistili, že je třeba při vedení psa na dálku přeci jenom postupovat trochu jinak. Další faktor, který jsme museli vzít v potaz, byla zkušenost psa například z agility a ochota psa vzdálit se od psovoda. Psi se zkušeností z agility se samozřejmě učili rychleji a překážky jim nedělaly žádný problém, jen se museli naučit pracovat na dálku. U psů bez zkušenosti z agility jsme museli psy naopak nejprve rozběhat v překážkách a pak teprve je učit vzdalování se od psovoda…

Co je vlastně hoopers za sport? Připomíná agility – jaké jsou mezi nimi rozdíly?
Hoopers pochází z USA a u nás byl poprvé představen v roce 2017 holandskými trenéry, kteří vyškolili naše první instruktory.
Hoopers vyšel z agility a stejně jako v agility překonává v hoopers pes překážky rozestavěné a očíslované v parkuru. Na rozdíl od agility se však nejedná o zónové a přeskokové překážky, ale o překážky, které se jen probíhají nebo obíhají. To znamená, že jsou zcela bezpečné s ohledem na pohybový aparát psa.
Hoopers je tak vhodný sport pro všechny psy – zdravé, handicapované, mladé, staré, malé a velké a stejně tak i pro všechny psovody.
Zásadní rozdíl oproti agility je v tom, že psovod neběží se psem, ale psa ovládá na dálku hlasem a případně pohybem těla z vymezeného prostoru, což znamená minimální nároky na pohyb psovoda. Vypadá to jednoduše, ale jednoduché to není. Práce na dálku klade docela velké nároky na synchronizaci psovoda se psem v tom smyslu, že psovod si musí dobře natrénovat, kdy má přesně dát povel, aby jej pes v rychlém běhu byl schopen zpracovat a správně provést. Říkám v rychlém běhu, protože jakmile psi získají jistotu v probíhání a obíhání překážek, začínají zrychlovat. Oproti agility jsou psi v hoopers nuceni minimálně před překážkami zpomalovat, takže rychlost psa v parkuru je oproti agility určitě vyšší.
Tak začíná obsáhlý článek v aktuálním Pes přítel člověka č. 6 a co se v něm ještě dočtete?
Jak vypadá parkur – rozměry a počet překážek? Je tam nějaké časové omezení a penalizace?
Jaké překážky jsou v hoopers?
Hoopers nabízí možnosti sportovního vyžití i pro handicapované psy. Jak se liší pravidla například pro psy s vadou sluchu, vadou zraku nebo psy vozíčkáře oproti zdravým psům? Vyšel řád majitelům takto postižených psů nějak vstříc?
Jaké výkonnostní nebo výškové kategorie hoopers má? Je složité postoupit výš?
Ve většině rychlostních sportů vedou borderky, je to i u hoopers? Jaká zajímavá plemena máte v řadách soutěžících?
Pes přítel člověka č. 6 si můžete objednat nyní na www.casopisyprovas.cz (v ČR bez poštovného J, zde si můžete objednat i předplatné) či v elektronické verzi na www.casopispresinternet.cz . Kdo se věnujete (a proč?) hoopers? Podělte se o své zkušenosti a fotografie? Rádi dáme tomuto sportu pravidelný prostor v našem časopise.