Chov,  Pes přítel člověka

Neznámá původní plemena

Neznámá původní plemena

Neznámá původní plemena na vás čekají v aktuálním čísle Pes přítel člověka č. 8. K portrétu impozantního kavkazáka jsme zvolili k představení KURDSKÉHO MASTIFA a URUGUAYSKÉHO CIMARRONA. Textem a fotografiemi vám představíme i zajímavou skupinu psů – takzvaný „aborigen“ neboli aborigenní či původní kavkazský pastevecký pes zahrnuje řadu přírodních domorodých regionálních subtypů a plemen pasteveckých psů z kavkazského regionu, která po tisíce let formovala drsná příroda. Všichni tito psi byli a jsou používáni primárně ke stejnému účelu – k hlídání stád a majetku před predátory. Státy, odkud pocházejí tyto regionální subtypy a plemena, jsou zejména Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Dagestán a jejich okolí. Dokonce sem zasahuje i část Turecka. V každém státě mají svého pastevce pojmenovaného samozřejmě jinak – v Arménii mají GAMPRA, Ázerbájdžán se pyšní GURDBASAREM, v Gruzii je to NAGAZI a v Turecku zase KARS. Všichni a mnozí další přispěli ke zformování a ucelení dnešního kavkazského pasteveckého psa, jakého známe z encyklopedií.

Víte, jaký pes je na úvodní fotografii?

Je to kurdský mastif – starodávný pes, jenž se tisíce let téměř nezměnil.

Kořeny tohoto majestátního psa sahají podle chovatelů až do asyrské (25. stol. př. n. l. – 7. stol. n. l.) a babylonské civilizace (24. stol př. n. l. – 7. stol. n. l.). Existuje nespočet soch a rytin psů z oblastí dávné Asýrie a Babylonie (dnešní Irák a část Iránu) staré několik tisíc let, které jsou svým vzhledem extrémně podobné dnešnímu kurdskému mastifovi. Sošky a rytiny zachycují tyto psy jako válečné a strážní. Dříve se těmto psům říkalo babylonský a asyrský mastif (podle místa původu), jsou tedy s největší pravděpodobností přímými předky právě kurdského mastifa. Velice dlouhá izolace od okolního světa tak učinila z těchto psů nezničené žijící poklady.

Kurdský mastif neboli „Peshdar“ je nejvíce rozšířený v severní části Iráku a severozápadní části Iránu, jež spadají do oblasti neformálně pojmenované jako Kurdistán. Původní a i nynější využití tohoto krásného obra je hlídání stád dobytka, nejčastěji ovcí, dále také ochrana obydlí a farem.

Kurdský mastif  je velké až obří plemeno se silnou kostrou. Kohoutková výška psů je variabilnější – od 75 do 90 cm. Váha se pohybuje mezi 60-100 kg. Obecně jsou však psi vysocí nejčastěji kolem 80 cm v kohoutku a váží 65-70 kg. Zbarvení srsti je velmi různorodé – od bílé, krémové, hnědé, vlkošedé, červené až po černou s pálením. Celočerní a žíhaní jedinci nejsou akceptováni…

Jakou má povahu, kolik stojí štěně tohoto plemene? I to se dočtete v aktuálním čísle Pes přítel člověka č. 8, které je nyní v prodeji!