www.pespritelcloveka.cz

Proč ČMKU nedodržuje své vlastní směrnice?

Aby nebyly v rámci republiky roztříštěné podmínky pro chov jednotlivých plemen, byla v roce 2005 schválena směrnice o jednotných chovných podmínkách, kterou navrhl tehdejší předseda Komise pro chov a zdraví MUDr. V. Novotný. Ovšem stále to neznamená, že mají kluby chovné podmínky pro konkrétní plemeno úplně totožné. Jednotnými chovnými podmínkami se rozumí nejen povinnosti, které je potřeba splnit pro zařazení do chovu, ale i stanovení minimálního stupně, kterého pes musí dosáhnout. Tedy nestačí se domluvit, že bude povinné absolvování výstavy, ale musí být určeno například i to, že pes má obdržet ocenění minimálně „velmi dobrý“. Podobně třeba u vyšetření DKK musí být stanoven limitní stupeň. Tento „základ“ mají všechny kluby pro konkrétní plemeno stejný. Mohou si však podmínky v rámci klubu zpřísnit, přidat další zdravotní vyšetření, vyšší typ zkoušek, povinnost absolvování klubové výstavy a podobně. Každopádně si musí vzájemně uznávat chovné jedince, je tedy úplně jedno, pokud chovatel vyrazí na krytí za psem chovným v druhém klubu. V žádném případě si ovšem klub nemůže podmínky rozvolnit, aniž by došlo k písemné dohodě s ostatními kluby pro plemeno. Pokud některý z klubů toto ustanovení nedodržuje, může v krajním případě dojít až k pozastavení jeho členství v ČMKU (což v důsledku znamená, že takový klub nemůže pořádat klubové výstavy ani uchovňovat členům psy nebo zapisovat vrhy).

Nový klub špiců bez ohledu na podmínky chovnosti “starého ” klubu klidně dá zelenou krytí, kde oba rodiče velkých špiců mají DKK 2/2. A jistě to není případ jediný, kde na stížnosti a podnět není reagováno Komisí pro zdraví, kam byly zaslány, ale dokonce nejsou ani uvedeny v zápise jednání ČMKU … Vedení ČMKU se zřejmě rozhodlo v tomto, už do očí bijícímu případu, dělat mrtvého brouka a vyčkávat, jestli to původní klub špiců vzdá a bude prakticky ještě rád, že jim obnoví servis, který jim ČMKU odepřelo. Proč? Inu odpověď se nabízí… Tímto případem, který je doložitelný komunikací, emaily stejně jako tomu je u případu falešných RTG u tibetských dog se budeme nadále zabývat v č. 7. Nyní zde zveřejňujeme celý článek, který vyšel v č. 5 Pes přítel člověka.