www.pespritelcloveka.cz

Bylo, nebylo aneb i POHÁDKY patří ke psům

Pohádka PRVNÍ: O Jeníčkovi a Mařence

„Byla jednou jedna chaloupka, v té žila Osoba a s ní Jeníček a Mařenka. Nevíme, jak se tam dostali. Ale víme, že stejně jako v Perníkové chaloupce tam byli zavření. Jen s tím vykrmováním to nebylo tak slavné. Jeníček – Míša, kříženec staforda, přivázaný na řetězu se zámkem v malém prostoru pod schody, bez jakéhokoliv zázemí. Pravděpodobně to bylo také daleko do kuchyně, protože s krmením zavítala Osoba zřídka. Mařenka – Dášenka malá jezevčička, měla svou ohrádku, kam přes plot nelétal sice perníček, ale alespoň rozmáčené staré pečivo.

Malá odbočka: ač ateista, někdy se mi líbí představa nebe. Existují lidé, kteří si je zaslouží. Prvním andělem pro Míšu s Dášenkou byla paní, která si všimla, v jakých podmínkách přežívají, a neváhala jednat. Na základě jejího podnětu byli Odborem životního prostředí a Krajskou veterinární správou odebráni z důvodu týrání. Umístěni do útulku v Borovně byli v polovině října 2020. Klasické veterinární příjmové kolečko odhalilo u Míši nevratné poškození zraku, u obou zdravotní stav odpovídající špatné výživě a nedobrému zacházení.

Ani jeden neznal vodítko, vycházky, z doteků měli obavy. Klidná, vlídná a láskyplná péče dělá zázraky.“

Jak dopadla tato pohádka? Jistě víte, že v našem časopise najdete vždy příběhy psů čekajících v útulku či adoptovaných z útulku. Toto je jeden z nich.

Pohádka druhá: Jak našel nový domov staroušek kokršpaněl Dino

„Proč adoptovat staršího psa a ne štěně nebo psího puberťáka? Spolek Psí senioři v nouzi, z. s., se zaměřuje na hledání domova pro psy z České republiky starší 7 let. Paní Mgr. Vendula Wolfová z tohoto spolku nám představí adoptovaného psího kokršpaněla Dina a jeho nový domov. Páneček Dina žije v domku se zahradou se svou dcerou, o Dina se starají společně.

Můžete čtenářům představit pejska Dina a jeho pána? Co víte o Dinově minulosti?

Vendula: Dinoušek je kokršpaněl, 13 let. Původní panička zemřela. Ujala se ho příbuzná, která ovšem bydlela v bytě a měla druhého pejska. Dinoušek o samotě štěká, navíc ho druhý pejsek napadal, proto musel pryč. Nikdo seniora se separační úzkostí nechtěl, a tak mu hrozil útulek, což by pro něj bylo hrozné. Nakonec se uvolnilo místo v dočasné péči pod naším spolkem Psí senioři v nouzi, a tak Dinoušek putoval do tepla dočasného domova. Dinoušek má pánečka v důchodu, se kterým je stále. Protože se jedná o dvougenerační domek, bydlí s nimi i pánova dcera.

Povíte nám o tom, jak se k sobě Dino a jeho pán dostali?

Vendula: Dino v dočasné péči podstoupil kompletní veterinární prohlídku a ukázalo se, že je, kromě zánětů v ouškách a podváhy, zdravý jako řípa. Kastrovaný již byl z původního domova. Zoubky také nebylo třeba čistit ani trhat. Dinoušek byl nafocen a po detailním poznání jeho povahy mohla vzniknout inzerce a hledání domova na míru. Lásce na první pohled a zájmu o Dina nebránila ani vzdálenost 200 km.“

Obě pohádky najdete právě nyní v Pes přítel člověka č. 8. Lze si jej objednat i z pohodlí domova na www.casopisyprovas.cz (bez platby za poštovné či v el. verzi na www.casopispresinternet.cz.

A co vaše pohádka? Nechcete nám ji poslat?